Evangelický sbor aušpurského vyznání byl v Černilově založen v roce 1784. Prvním farářem se zde stal Štěpán Leška, který se sem přestěhoval z Bukoviny. Provizorní bohoslužebná místnost byla v č.p. 12. Štěpán Leška usiloval o zřízení samostatné modlitebny, což se podařilo zrealizovat až za faráře Jana Csonky. Modlitebna byla slavnostně otevřena 13. 5. 1788. Byla to dřevěná stavba, tedy provizorní, proto se sbor později rozhodl vystavět místo ní zděný kostel. Stavba kostela byla dokončena v roce 1824. Nový kostel byl otevřen 27. 4. 1824 a posvěcen seniorem Molnárem 12. 12. 1824. Kostel v té době neměl ani věž, ani zvony.
V roce 1854 - 1855 byla vystavěna také nová fara. Farář Karel Eduard Lány incioval přístavbu hospodářských budov k faře, zřízení jednotřídní školy, ke kostelu byla přistavěna věž a kostel byl opraven. Kostel byl jednolodní s okrouhlým kněžištěm na východ. Ve věži byly původně tři zvony s reliéfy Jana Husa, Jana Amose Komenského a Martina Luthera. V roce 1917 byly dva zvony zrekvírovány a zbyl pouze jeden s relíéfem Jana Husa.
Duchovní život sboru zahrnoval pravidelné nedělní bohoslužby, biblické hodiny, mimořádné bohoslužby, přípravu konfirmandů, obřady jako křty, svatby, pohřby a další.
V roce 1881 měl černilovský evangelický sbor aušpurského vyznání 600 členů a byl v té době i sídlem východního seniorátu. Sbor měl také svou kazatelskou stanici ve Dvoře Králové nad Labem.
"První fara luterského sboru v Černilově byla postavena z nepálených cihel již v roce 1784. Realizace výstavby druhé fary (již z řádného stavebního materiálu) byla uskutečněna v roce 1855. K ní byly v roce 1867 přistavěny i hospodářské budovy. Nakonec se podařilo luterskému sboru postavit i vlastní školu, která byla posvěcena 1. listopadu 1877. Prvním učitelem na této škole byl zvolen Kristian Kynčl.
Členové černilovského evangelického sboru a. v. tvořili především nepříliš bohatí lidé (chalupníci a dělníci). Naproti tomu bohatý byl duchovní život sboru. Kromě pravidelných nedělních bohoslužeb se ve sboru pravidelně konaly i odpolední bohoslužby, biblické hodiny, mimořádné bohoslužby v postním období, stejně tak i bohoslužby v domácnostech. Ve sboru fungovala nedělní škola i vyučování konfirmandů a mládeže. A byli to právě konfirmandi, kdo pořídili v roce 1881 křtitelnici z pískovce, kterou se podařilo dochovat do dnešních dnů. (Křtitelnice byla přestěhována po sloučení obou sborů do evangelického kostela helvétského vyznání, kde slouží dodnes - doplněno J.Ž.)...
zdroj informace: Almanach jubilejní obsahující popsání všech českých sboru evanjelických h. i a. v. r. 1881 v Čechách a na Moravě stávajících, vydaný Spolkem Komenského v r. 1881
Faráři, kteří zde působili:
1784 - 1784 Štěpán Hoszú
1784 - 1785 Štěpán Leška
1785 - 1786 Samuel Laho
1787 - 1793 Jan Csonka
1794 - 1808 Pavel Caltík
1808 - 1812 Daniel Korbely
1813 - 1819 Matyáš Havlík
1820 - 1826 Jan Holeček
1827 - 1838 Martin Mallat
1838 - 1863 Jan Bedřich Kučera - http://mistareformace.cz/m/nahrobek-jana-bedricha-kucery
1864 - 1903 Karel Eduard Lány - http://uhersko.com/zkusebni-stranka/historie-rodu/karel-eduard-lany/
1904 - 1919 Justus Lidmil Hruška
V prosinci 1918 došlo po vzniku Československé republiky celorepublikově ke sloučení evangelické církve. Celý proces byl v Černilově završen spojením obou zdejších farních sborů 28. 6. 1920. Oba evangelické kostely se nejprve využívaly střídavě, nakonec bylo rozhodnuto, že bývalý kostel a.v. (tzv. dolní) bude propůjčen k využívání nově vzniklé Církvi československé husitské.
Po druhé světové válce přestal být kostel účelově využíván, postupně chátral a sloužil i jako sklad. V roce 1969 jej převzal do užívání Místní národní výbor a následně nevyužitý kostel upravil na smuteční obřadní síň. Úpravu prováděl MNV svépomocně. Projekt na rekonstrukci navrhl hradecký výtvarník Jaroslav Kábrt, rekonstrukci koordinoval tehdejší předseda MNV Jaroslav Kutík.
V roce 2004 byla opravena střecha, fasáda a rekonstruovány okna. Byl také vyčištěn a opraven hodinový stroj na věži kostela.
Budova kostela si vyžádala kompletní vnitřní rekonstrukci v roce 2019 - 2020. V konstrukci střechy byly vyměněny jednotlivé nosné prvky, opraveny vnitřní omítky, vystavěno nové obřadní podium a prostor u varhan. Byla vybudována nová přípojka pro vodovodní a kanalizační systém sociálního zařízení, vzniklo nové sociální zázemí, kancelář, úklidová komora. Prostor kolem kostela byl revitalizován a parkově upraven. Projekt na úpravu víceúčelové síně vypracoval ateliér Žárovka Projektanti s.r.o. z Hradce Králové, ing. Tomáš Koblasa a práce realizovala stavební firma Stavrecon Pardubice s.r.o.
historický pohled černilovského evagenlického kostala aušpurského vyznání ze sbírky Davida Horáka