Úvod do historie obce
V místě vesnice Černilov, která se táhne do půlkruhu od západu k východu podél Černilovského potoka a je ve východní části mírně vyvýšena, bylo již v době bronzové sídliště.
Vedla tudy stará obchodní cesta od Hradce Králové, zvaná také "Kladská", která končila až u Baltického moře. Svědčí o tom celá řada archeologických nálezů.
V roce 1889 na křižovatce k Divci vykopali osm zlatých svitků. Jsou uloženy v Národním muzeu v Praze. Roku 1901 bylo na Prokešově poli vykopáno šestnáct žárových hrobů s prázdnými, rozpadlými nádobami a v roce 1912 na poli Jana Adamíry depot jedenácti bronzových náramků.
Na severní straně "Pod křížem" se nalezly zlaté mince, keramika a různé železné předměty. Stávala tu snad u staré obchodní cesty kovárna. Na louce "Pod ovčínem" byla nalezena kamenná sekera a v "Břilníku" Václava Prokeše při těžbě broušená sekera a srpová čepel.
První písemná zmínka o Černilovu je z roku 1271. Vesnice již tehdy měla kostel s českým plebánem Vavřincem. O velikosti svědčí porovnání placení papežského desátku. V roce 1385 se v Černilově platilo dvacet sedm grošů, v Jásenné, Plese a v Holohlavech jen devět grošů.
Obec ke svému jménu mohla přijít od jména zakladatele dvora, který ležel v místě dnešní vesnice. Černíl - Černilův dvůr. Ale mohlo to být také spojení dvou slov, která vyjadřují lov na černou zvěř. Černý lov - Černilov. V nejstarším zápisu z 12. století je psáno Cyrnelow. Poslední z podobných tvarů, se kterým se setkáváme v roce 1409, je Czrnyelow (Črnělov). Slovesný tvar črněl znamenalo černal, stával se černým. V archivu je listina, na které jsou podpisy zástupců obce a pečeť WES CZERNILOV s královskou korunou a dvěma zkříženými palmovými listy. Listina se týká sporu obce s opočenským panstvím o lesy u Libníkovic.
Němečtí přistěhovalci pojmenovali ves Schlakendorf.
Tento název označoval vesnici založenou na lesní mýtině.
Jiný německý název pro Černilov byl Hengsberg.
Německé obyvatelstvo splynulo časem s českým a oba cizí názvy upadly v zapomenutí.
Na severním okraji černilovského katastru stávala tvrz s vesnicí Kalthaus připomínaná v letech 1428 a 1550. Dnes jsou zde již jen slabě znatelné valy s vodním příkopem. Mezi Černilovem a Libřicemi je uváděna další tvrz s vesnicí Hrdlořezy. Je datována jako Kalthaus. Jde pravděpodobně o synonyma nebo se jedná o zaniklou ves Přeboř, kterou se však nepodařilo přesně lokalizovat.
Za uplynulá století došlo k velkým změnám, které s sebou nesl čas. Přehnaly se války, období útisku a útrap. Přešla období míru a blahobytu. Každá doba přinesla něco nového. Ať to byly husitské války, bouřlivá doba pobělohorská, doba národního obrození nebo první a druhá světová válka. Původní královská vesnice se změnila k nepoznání..
publikováno: 5. 5. 2022 14:13, Jana Žárská
publikováno: 10. 6. 2024
Vyjádření pro účely stavebního řízení
Veřejné osvětlení
Podklady a vyjádření pro účely stavebního řízení získáte v aplikaci eŽádost na portálu: https://ezadost.eltodo.cz/VES/
pro společnosti:
ELTODO OSVĚTLENÍ, s.r.o. a
OSVĚTLENÍ TÝNEC, k.s.
Osvětlení a energetické systémy a.s.
Hlášení poruch veřejného osvětlení můžete zdarma na tel.: 800 101 109 nebo poruchy@eltodo.cz
publikováno: 20. 4. 2023
O naší obci
Současnost obce Černilov
Černilov je největší obcí Královéhradeckého kraje. Nachází se cca 4 km severovýchodně od hranic krajského města, Hradce Králové. Obec Černilov tvoří místní části Černilov, Bukovina a Újezd. Celková výměra těchto tří katastrálních území je 2 574 ha. Leží v nadmořské výšce okolo 250 m, nejvyšším bodem území je Tranecký kopec 274 m n. m.
publikováno: 5. 5. 2022
Historie obce
Úvod do historie obce
V místě vesnice Černilov, která se táhne do půlkruhu od západu k východu podél Černilovského potoka a je ve východní části mírně vyvýšena, bylo již v době bronzové sídliště.
