Události do roku 1914

Přehled významných událostí z let 1228-1914

13. století

1228      zastavil král Václav II Černilov a Jásennou za 90 kop Hynkovi z Lípy.

1271      byl již v Černilově kostel a při něm plebán Vavřinec. 

14. století

1305      vykoupen byl Černilov se svolením krále od Hynka z Lípy Raimundem z Lichnice. Raimund dlouho                                Černilov nedržel a prodal ho Hynkovi z Náchoda. 

1343      koupil Černilov pro pražské mnichy mansionáře markrabí Karel od Hynka z Náchoda. 

1352      jmenuje se prvně Černilov v listinách jako Schlackendorf.

1353      Karel IV. vyměnil Černilov mansionářům za Bratronice, Zlinu, Olešnu a Krupu. Černilov zůstává v majetku                    Karla IV.

1358      Karel IV. presentoval do Černilova plebána Paška místo plebána Kunada.

1364      prezentoval Karel IV do Černilova plebána Theodorika.

1373      zodpovídal se plebán Theodorik u konzistoře v Praze.

1392      24. ledna v soudních aktech konzistoře je zmínka o černilovském kaplanovi Zikmundovi z Hradce.

15. století

1402      veden je jako svědek v jakési věci plebán Tyčka z Černilova.

1403      platí týž plebán arcibiskupské pokladně dlužné "dýmné".

1404      prezentoval král Václav IV na místo rezignovavšího černilovského plebána Tyčky plebána Matěje.

1411      presentován do Černilova plebán Ondřej z Dušnik v Kladsku.

1416      přikoupili pražští mansionáři plat ze dvora rychtáře černilovského Petra, který byl svobodným vladykou.

1420      byl králem Zikmundem zapsán Černilov Hynkovi z Dubé a Červené Hory za vojenské služby proti                                  husitům za 600 kop grošů.

1421      táhly kolem Černilova vojska Jana Žižky z Trocnova na Jaroměř.

1437      obsadil Černilov svým vojskem loupežný rytíř Jan Kolda ze Žampachu.

1449      3. března vtrhly válečně do Černilova oddíly odvetné výpravy proti Janu Koldovi ze Žampachu, který se                        zmocnil i Náchoda, pod vedením Jiřího Parduse z Horky a Bohunka, syna Kostkova a za pomoci                                  Soběslava Mrzáka z Miletínka.

1456      byl vrácen Černilov pánům z Dubé a koncem 15. století byl zapsán rodu Trčků z Lípy.

16. století

1533      připadl Černilov Mikuláši Trčkovi z Lípy.

1540      po smrti Mikuláše Trčky z Lípy připadl Černilov Vilému Trčkovi z Lípy.

1569      po smrti Viléma Trčky z Lípy připadl Černilov paní Barboře z Bíberštejna, která se roku 1570 provdala za                   Jana Jetřicha staršího ze Žerotína

1579      5. listopadu posledním pořízením postoupen Černilov s panstvím smiřickým Janu Jetřichovi staršímu                        ze Žerotína.

1585      poručen Černilov s panstvím smiřickým Zemským soudem do opatrování Viléma Valdštejna na                                    Heřmanicích.

1590      právo na Černilov a smiřické panství prodáno Johaně Trčkové ze Žerotína.

17. století

1634      odkázal Jan Rudolf Trčka z Lípy smiřické panství s Černilovem dceři Alžbětě, hraběnce Vohynské.

1635      17. dubna smiřické panství s Černilovem zabaveno ve prospěch císařské komory.

1635      11. března dostal smiřické panství i s Černilovem císařský generál Matyáš hrabě z Gallasů.

1646      zemřel majitel Černilova generál Matyáš Gallas.

1650      bylo v Černilově 379 obyvatel a to 9 katolíků a 210 nekatolíků, u 152 dětí se náboženství neuvádí.                                  Černilov byl na panství znám jako jedna z protivných obcí, které o katolické víře nic slyšet nechtěly.                              Starším rychtářem byl Adam Jírů, buřič, který jiné rozpaloval a s ním zajedno byl mladší rychtář Eliáš                           Budka a dvanáct konšelů.

1661      pánem Černilova se stal Antonín Pankrác Rudolf Gallas.

1676      majitelem Černilova se stala Isabela Magdalena, hraběnka ze Šternberka, rozená de Porcie. Pro                                    nelítostné vymáhání roboty jí sedláci říkali "Zlá Manda".

1677      majitelem Černilova se stal Jan Josef ze Šternberka.

18. století

1700      majitelem Černilova se stala Marie Terezie, hraběnka z Paaru, rozená ze Šternberka.

1717      bylo 17 sousedů černilovských vyšetřováno pro víru.

1718      byl černilovský katolický kostel odfařen od farnosti holohlavské. Prvním farářem tu byl František                                  Hlubůček.

1720      nastoupil v Černilově místo faráře Jindřich de Meur.

1723      večer před sv. Janem Křtitelem navštívili Černilov jezuité p. M. Střepický a smiřický farář Jindřich                                  Henselius a s pomocí vojska prohledali celou ves a sebrané kacířské knihy na návsi před kostelem                              spálili.

1724      bylo potrestáno několik černilovských sousedů pokutou 504 zl., protože odepřeli jít ke zpovědi.

1732      odsouzeni radou nad apelacemi v Praze černilovští poddaní smiřického panství Jiří Těmín, Václav Zilvar,                    Jiřík Prokeš, Václav Svoboda, Magdalena a Dorota Zilvarová, Matěj Souček, Veronika Černá, Mikoláš                          Slezák starší i mladší a jejich ženy pro nedovolené čtení zakázaných evangelických knih do vězení.

1750      narodil se v Černilově v čp. 109 pozdější černilovský soused a náboženský blouznivec, "selský král",                            Václav Grill.

1752      za faráře Jana Nejedlého postaven místo dřevěného kostela nový zděný kostel, nákladem majitelky                            smiřického panství Marie Terezie, hraběnky z Gastheimu. Starý kostel stával na místě kamenného kříže                    na dnešním hřbitově a fara na místě kostnice. Kostel postavil mistr Donát Morati, měšťan dobrušský.

1756      22. září položilo se u Černilova (na Malé straně) pruské vojsko. Hlavní stan generála Schwerina byl v                            Újezdě.

1757      po celý rok leželo u Černilova císařské vojsko, pronásledující pruské vojsko poražené v bitvě u Kolína.

1761      stal se majitelem smiřického panství a Černilova Jan Václav, hrabě z Paaru.

1767      byla na hřbitově postavena nová márnice.

1769      dne 12. srpna zemřel po šestnáctiletém působení v Černilově farář Jan Nejedlý, lidem velmi oblíbený.                          Jeho nástupcem se stal farář Josef Knobloch, pro kruté a nelidské jednání s lidmi velmi nenáviděný.

1770      dne 5. 11. provedla vojenská komise očíslování domů a sčítání lidu v Černilově. Bylo očíslováno 140                          domů. Toho roku se majitelem smiřického panství a Černilova stala císařská komora.

1771      byla veliká neúroda a z toho drahota a hlad v celém hradeckém kraji a také v Černilově.

1775      černilovští poddaní podávají vrchnosti stížnost na faráře Josefa Knoblocha pro ukládání robot na                                farském, která jim nepříslušela a pro nelidské vymáhání zvýšené štoly za kněžské funkce. Toho roku                          patentem císařovny Marie Terezie byla robota poddaných snížena na polovinu.

1777      robotovalo v Černilově na panském 18 sedláků, 30 chalupníků a 37 baráčníků. Rychtářem byl sedlák                          Karel Hájek.

1778      rozložilo se kolem Černilova císařské vojsko pod velením maršálka Lascy.

1780      nastoupením císaře Josefa II. se selský lid dočkal další úlevy robotní. Dle nových předpisů robotovali v                      Černilově podruzi 13 dnů v roce, chalupníci 26 dnů v roce. Kdo měl polnosti, z nichž platil 9/30 zl. berně                      robotoval 3 týdny. Čtvrtláníci, kteří 14 zl. berně odváděli, robotovali 3 týdny se 4 kusy tažného dobytka a                      mimo to jednu osobu na práci v čas žní a osevu 3 dny v týdnu. Toho roku byl rychtářem v Černilově Jan                      Slezák.

1781      dne 13. října byl vyhlášen toleranční patent, povolující svobodu náboženského vyznání.

1782      přihlásilo se v Černilově na základě tolerančního patentu k evangelické církvi 494 osob mimo 178                                nedospělých, kteří museli zůstat v katolické církvi.

1784      byl utvořen z přestoupivších katolíků z Černilova a okolí samostatný evangelický sbor reformovaného                        vyznání.

1786      byl v Černilově postaven dřevěný kostel evangelíků reformovaného vyznání. Prvním farářem sboru byl                        od 22. října Michal Vincenc.

1785      byl zatčen a na zámku ve Smiřicích uvězněn na udání evangelického faráře a. v. faráře Štěpána Lešky                        pro šíření nauk nebezpečných státu Václav Grill. Po vyšetření jeho duševního stavu byl propuštěn, ale                          podle dvorního dekretu ze dne 29. září 1785 byl znovu zatčen a vozem přes Hradec Králové dopraven                        do ústavu choromyslných do Prahy. Tam byl chován až do 3. 9. 1789.

1787      byly od černilovské školy odškoleny obce Librantice, Výrava a Lejšovka.

1788      byl v Černilově postaven dřevěný kostel evangelický a. v. a jeho prvním farářem byl Štěpán Leška, který                       v Černilově působil, jak je patrno z předcházejícího, již od roku 1785.

1789      dne 4. září se vrátil domů z pražského ústavu pro choromyslné Václav Grill. Jeho stoupenci ho                                      považovali za mučedníka. Grill se po návratu choval tišeji, ale stále konal se svými přívrženci schůzky.                        Jeho věrnými stoupenci byli Jiřík Kolc z čp. 31, Jan Čečetka z čp. 34 a Matěj Dašek z čp. 38. Kromě                             černilovských přátel měl své přívržence také ve Slavětíně, Jásenné, Králově Lhotě, Bukovině,                                           Šestajovicích, Hubilese, Vlkově i jinde.

1790      byla přestavěna stará černilovská dřevěná škola na novou zděnou z kamene.

19. století

1804      bylo v Černilově ještě 26 grillovců, v Bukovině 14, v Ruseku 8, v Hubilese, Skalici a Vlkově 17, v Čibuzi,                          Jásenné a Rasoškách 18 a i jinde se drželi jeho stoupenci, věrní učenci selského krále. Grillovi náleželo                      v Černilově nynější čp. 109, které převzal od svého otce roku 1759. Na lomenici stodoly u statku byly                          nápisy. Na východní straně "Pán Bůh žehnej této chlebnici, abych mohl mnoho lidí z ní obživovati.                                Náklad  Václava Grilla byla v Černilově L. P. 1801". Na západní straně "Toho času v roce 1774 stala se                         rozepře o zákon Boží. Tato lomenice vyzdvižena byla s pomocí Boží nákladem Václava Grilla".

1805      byla postavena budova obilní sýpky, nynější čp. 238 a 239.

1807      byl černilovským starším rychtářem Václav Morávek a mladším rychtářem Karel Černý.

1810      zemřel Václav Grill. Z jeho loučení se sousedy doposud zachovaného čteme: "Tak vás požehnej                                    požehnáním, zaslíbením Stvořitel nebe i země, též i syna jeho vykupitel, jenž jest Kristus Ježíš, aby                              vyučil Vás a posvětil. Amen, alelujá, chvalte všichni jak staří, tak i mladí, mládenci též i panny, počestné                      vdovy, též i sirotky. Já už odcházím. Dej Vám Pán Bůh dobrou noc a svatou pomoc. Soused černilovský                    bejvalý." Po Václavu Grillovi zůstala vdova a osm dětí. Statek měl syn Mikoláš. Po smrti Grillově nebylo                       nikoho, kdo by přívržence a stoupence vedl a tak tato sekta "grillovců" v Černilově a okolí zanikla.

1816      byl starším rychtářem černilovským Václav Prokeš a mladším Jan Jedlička.

1829      byl zrušen panský ovčín, který stával na louce pod dnešním dvorem. Koupila ho za 150 zlatých                                      evangelická církev a. v. a použila kamene na stavbu nového zděného kostela.

1836      zemřel evangelický farář r. v. Košut a pohřben byl na katolickém hřbitově.

1838      nastoupil na místo faráře evangelického r. v. Jan Veselý.

1839      nastoupil místo faráře evangelického a. v. Bedřich Kučera.

1841      dne 1. září nastoupil na místo učitele obecné školy Josef Satrapa.

1847      dne 5. května vyhořela v Černilově čp. 102, 104, 105 a 106.

1848      byla zrušena robota, poddanství selského lidu a vyhlášena konstituce.

1850      dne 19. března po udělení konstituce bylo zvoleno nové obecní zastupitelstvo. Prvním starostou byl                            zvolen Fr. Hejcman z čp. 111 a radními Václav Adamíra z čp. 28 a Václav Jedlička z čp. 119.

1852      bylo počato se stavbou silnice od Lorencových k Hradci Králové.

1857      až 1858 stavěla se silnice k Libřicím.

1858      až 1859 evangelická církev zakoupila místo pro evangelický hřbitov, který v těch letech ohradila.

1864      byla postavena škola evangelická r. v. nákladem 4000 zl. a prvním učitelem na této škole byl Jan                                  Rychetský, narozený 11. října 1842. Toho roku na místo faráře evangelického sboru a. v. nastoupil Karel                    Eduard Lány.

1866      byla válka s Pruskem. Jako první v této válce padl u náchodské celnice pěšák plzeňského pluku č. 35                        Josef Souček z Černilova. Po bitvě na Chlumu a skončení války procházely Černilovem pruské vojenské                    oddíly. Dalšími padlými z Černilova byli Jiří Prokeš z čp. 69 a Jiří Černý z čp. 216.

1867      vyhořela v Černilově čtyři stavení a sice čp. 75, 76, 77 a 78.

1869       koupil budovu obilní sýpky rolník Jan Pumr za 1950 zl.

1871      byl ustaven v Černilově "Potravní spolek Blahobyt". V tomto roce byl starostou Karel Hojný z čp. 112. Ten                  roku 1873 vyhořel a při požáru shořelo mnoho cenných listin obecního archivu.

1872      zřízen v Černilově poštovní úřad. Nejprve přinášel poštu jednou denně poštovní zřízenec, pak již bylo                          spojení poštovním vozem z Hradce Králové. Toho roku koupila obec od Jana Kutíka kovárnu čp. 212 za                    264. 50 zl.

1874      byl černilovským starostou Jan Špatenka z čp. 46.

1878      byla postavena evangelická a. v. škola. Prvním učitelem na této škole byl Kristian Kinčl a druhým Jan                          Čochnář.

1879      byla zřízena v Černilově četnická stanice.

1880      bylo provedeno sčítání lidu. Napočteno bylo 257 domů, 548 rodin, 2030 obyvatel, z toho 973 mužů a                          1057 žen, 1387 katolíků, 483 evangelíků r. v., 153 evangelíků a. v. a 9 židů. Dále bylo napočteno 169 koní,                    828 kusů hovězího dobytka, 45 vepřů, 130 koz a 77 úlů včel. Téhož roku dne 14. prosince byl zapálen                          bleskem a vyhořel katolický kostel.

1881      byl katolický kostel obnoven, ale věž k němu postavena až roku 1882 a téhož roku 8. října vysvěcen.

1882      byla postavena od základu věž kostela evangelického r. v. . Plány zhotovil arch. Blecha a stavbu provedl                    koncesovaný zedník Václav Rejchl z Librantic - původním povoláním krejčí.

1883      koupila obec za 3000 zl. budovu "Spolku", bývalé sýpky obilí.

1885      postavena věž kostela evangelického a. v.

20. století

1901      18. března zvolen starostou obce rolník Jan Vach.

1902      3. září podalo obecní zastupitelstvo žádost o zavedení telefonu do obce.

1903      8. února zemřel Karel Lány, farář evangelické církve augsburského vyznání. Nastoupil farář Justus                              Hruška, který v obci působil do r. 1919.

1903      30. května založen v obci "Politický spolek", který měl občany seznamovat s politikou říše Rakousko-                           Uherské. V tomto roce založena v obci i politická organizace Strany sociálně demokratické.

1904      17. března zvolen starostou obce Václav Medek, rolník z čp. 174. Jeho odměna ročně činila 200K.                              Tajemníkem zvolen dosavadní starosta obce rolník Jan Vach.

1904      30. června byla zrušena soukromá škola evang. augsburského vyznání a děti přešly do obecné školy v                      Černilově.

1905      Byla založena veřejná čítárna v čp. 259 Antonína Rychetského.

1907      V lednu prodala obec více než polovinu obecní sýpky "Josefínské" (spolek) obchodníku Aloisu Menclovi                    za 14 000 K. Díl má čp. 289. 27. září se konaly obecní volby. Starostou zvolen opět Václav Medek s                              ročním platem 700 K. Téhož roku založena i politická organizace rolnická-agrární. Byl založen i odbor                        Ústřední matice školské. Od roku 1906 vedeno jednání o stavbu železnice Opočno-Hradec Králové.                            Dráha měla jít i přes Černilov. Žádost o koncesi ke stavbě dráhy obec podala v roce 1908

1908      Zahájeny regulační práce Vodního družstva v Černilově a okolí.

1909      Sokol a Orel založily v obci své tělovýchovné jednoty. V tomto roce postavila obec i pitevní dům čp. 294.                    Zde se prováděly úřední pitvy za přítomnosti zástupce obce. 28. září byl zvolen starostou obce Jan                              Holeček, rolník čp. 60. V tomto roce provedeno i sčítání lidu. Obec měla 1985 obyvatel ve 445 rodinách,                    953 mužů a 1032 žen. Co se týče vyznání, bylo napočítáno 1343 katolíků, 547 evangelíků reform. a 95                        augsb. vyznání. Bylo zde 291 domů, 167 koní, 1088 kusů hovězího dobytka, 412 vepřů, 269 koz, 125                            včelstev, 420 holubů a 3538 slepic.

1911      Byl zakoupen pozemek na stavbu nové školní budovy od manželů Karla a Anežky Horákových čp. 35 za                    26 000 K.

1911      11. května zemřel Jan Vach, obecní tajemník, ve stáří 74 let.

1913      22. ledna nastoupil nový děkan Josef Unger. Dosavadní děkan Jan Seidl odešel do Holohlav.

1913      Nastoupil nový obecní strážník Karel Prokeš, narozený v roce 1857. Dosavadní lesní hajný v okrese                              Nový Bydžov. V tomto roce byla přemístěna četnická stanice do čp. 310.

1914      3. května byl zvolen starostou obce Jan Holeček.