HISTORIE ČERNILOVSKÉ EVANGELICKÉ ŠKOLY HELVÉTSKÉHO VYZNÁNÍ
Křesťané evangelického sboru helvetského vyznání (h.v.), jenž byl po vydání císařského Tolerančního patentu v Černilově založen r. 1784, vždy toužili mít svoji vlastní školu. Z ekonomického hlediska se ale jednalo o velmi náročný podnik, a proto se jejich snaha naplnila až v roce 1864. Fungování evangelické školy bylo bytostně spjato s osobností Jana Rychetského z Hradiště, který zde působil dlouhá léta jako řídící učitel. Setrval tu od založení školy až do roku 1911 a jeho potomci žijí v Černilově a okolí dodnes.
O samotné zřízení školy se ale nejvýznamněji zasadil černilovský evangelický farář helvétského vyznání Justus Szalatnay, který v obci působil od r. 1860 do r. 1915. Stavba školy stála 4 000 zlatých.
Byla realizována díky významným finančním darům církví z Německa a Švýcarska, a o jejich získání se zasloužil právě J. Szalatnay. Na stavbu finančně přispěli například nizozemský kazatel z Elberfeldu Dr. Holbragde (500 zl.), Mrs. Grummová ze Skotska (58 zl.) či farář Le Grande z Basileje (92 zl.).
Základní kámen budovy byl slavnostně položen 25. 4. 1864. Prvním učitelem školy byl 7. 8. 1864 zvolen Jan Rychetský z Hradiště a 28. 9. 1864 se do Černilova přestěhoval.
Děti poprvé do nové školní budovy vstoupily 11. 10. 1864 - stavba tedy trvala necelých 6 měsíců. Nastoupilo sem 72 žáků z Černilova, Dolního a Horního Černilova, Librantic, Divce a Bukoviny.
Škola byla nejprve přízemní s jednou třídou a bytem pro učitele. Za školou byl dvorek s chlévem, konírnou, dřevníkem a kůlnou. Pro velký počet žáků bylo potřeba brzy školu rozšířit - do školy v té době docházelo již 135 žáků - a proto bylo v roce 1887 přistavěno další patro s učebnami a bytem. Tehdy dostala škola dnešní podobu.
Novým učitelem se po rozšíření kapacity stal Bohuslav Horák. Oženil se později s dcerou Jana Rychetského, Miladou a zde v tomto domě se jim narodil 22. 2. 1899 syn Bohuslav. Horákovi ve zdejší budově žili do Bohuslavových 11 let a pak se odstěhovali za učitelskou prací do Nepasic a později do Bělče nad Orlicí. Bohuslav Horák junior se stal redaktorem Československého rozhlasu. V roce 1927 se oženil také s Miladou, rozenou Královou. Ta se, již jako JUDr. Milada Horáková, stala v roce 1950 obětí justiční vraždy během komunistických politických procesů. Dr. Ing. Bohuslav Horák musel uprchnout do USA. Zemřel 13. 10. 1976 ve Washingtonu D.C.
Evangelická škola h.v. fungovala v Černilově do roku 1919, kdy byla zrušena a všichni žáci přešli do obecné školy. Budova byla však dále využívána pro výuku obecné školy až do roku 1931, kdy byla slavnostně otevřena nová moderní Masarykova jubilejní základní škola. Ta v tu dobu patřila mezi nejmodernější v celé republice.
Budova evangelické školy dále sloužila k církevnímu shromažďování a bydlení. Opětovně se „hodila“ pro školní výuku vždy, když do školy nastoupily silné ročníky, například v 70 letech.
Po roce 1990 získal budovu zpět do vlastnictví Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Černilově. Bylo nutné získat prostředky na rekonstrukci fary, a tak se farní sbor rozhodl budovu bývalé evangelické školy prodat. Objekt zakoupila v roce 2003 Obec Černilov, která zde nejprve chtěla vybudovat Základní uměleckou školu. Projekt však nezískal podporu Ministerstva školství s odůvodněním, že základní umělecké školy jsou pro Černilov v dojezdové vzdálenosti, a proto není důvod zde takovou uměleckou školu zřídit.
Obec budovu postupně zrekonstruovala s finančním přispěním Královéhradeckého kraje (rekonstrukce střechy v roce 2004) a od roku 2007 probíhala velká rekonstrukce objektu díky dotaci Evropské unie z prostředků ROP NUTS II Severovýchod s doplněním vlastních prostředků. Po rekonstrukci objektu bylo nejprve zpřístupněno veřejnosti přízemí (24. 2. 2008) a v roce 2009 byla dokončena celková rekonstrukce objektu.
Evangelická škola v minulosti sloužila mnoha generacím dětí a mládeže. Je skvělé, že dnes může pílí obce Černilov tato historicky významná budova po zdařilé rekonstrukci opět sloužit různým věkovým skupinám občanů Černilova a okolních obcí. Objekt se stal multifunkčním prostorem, který může sloužit všem generacím pro jejich volnočasové aktivity. Dům je téměř každodenně využíván pro vzdělávací, spolkové, umělecké, sportovní, komunitní a další programy a akce.